Začal bych parafrází na skvělý český film „Pelíšky“: „Rozmohl se nám tady takový nešvar“ … ale dál už necháme Pelíšky stranou. Podstatou toho nešvaru je, že výrobci nejrůznějších zařízení, dopravní techniky, chemikálií, materiálu … a vůbec snad všeho … se rozhodli, že při realizaci svých miliardových projektů, na kterých občas závisí i budoucí existence firmy, ušetří ještě pár tisíc korun. A těch pár tisíc korun se rozhodli ušetřit za překlad manuálu.
Máme přece překladače s umělou inteligencí, tak proč vyhazovat peníze za překladatele, že jo? Paradoxně nejvíc lidí se pro toto řešení rozhodlo v letošním roce, ačkoliv kvalitní překladače s umělou inteligencí fungují už léta. Už třeba před pěti lety dokázaly vyprodukovat kvalitní překlad – plus mínus stejně kvalitní jako dnes. A osobně jsem už asi před 15 lety (!) používal dnes trochu upozaděný překladač Google Translate, který už v té době dovedl přeložit spoustu textů zcela kvalitně. Od té doby se AI překladače průběžně zlepšují a nově se objevila také chatovací umělá inteligence, která je skvělá na malé překládky, ale na rozsáhlejší texty tak úplně zařízená není.
Takže tento nástroj už tady existuje poměrně dlouho, byť dochází k jeho zdokonalování (ale to je jako se vším – auta jsou také rok od roku modernější). Proč tedy přišel ten zlom, kdy ho lidé začali masívně používat, právě letos? Odpověď je překvapivě primitivní. Protože se o tom začalo psát v neodborných, tedy v populárních médiích a návazně na všech sítích. Někdo to začal a pak už to jelo samospádem jako lavina. Je to v principu podobné jako ježdění k moři do Polska a nebo tik tokové trendy.
Ale právě tady bychom měli zpozornět. V případě ježdění k moři do Polska nejde o hrozbu milionových ztrát … ani u tik tokových trendů (tam jde akorát někdy o život). V případě manuálů ale o miliony jde. Firma investuje ohromné částky do nákupu zařízení (někdy i do nové haly), vyškolení pracovníků … a všeho dalšího až po krásné hostesky a občerstvení na veletrhu. Pak si uživatel (nebo potenciální uživatel) vezme do ruky manuál a pokud je ten manuál – abychom použili „terminus technicus“ – debilní, vše je ztraceno.
Jak asi bude fungovat stroj za 10 milionů, když jeho výrobce předloží manuál, který jako by psal hotentot, je špatně srozumitelný a stejný komponent je v textu označován třemi různými výrazy? A nemusí jít ani o takový extrém, kdy jistý výrobce z jisté východoasijské země hodil anglický manuál do překladače a pro český trh v něm bylo slovo „fan“ (= ventilátor) přeloženo jako „fanoušek“.
Umělá inteligence je prostě skvělý nástroj, ale je to „jen“ nástroj, a tak je ho třeba používat. Má prostě své limity a nejlépe s ní umí pracovat odborník. Podobně jako by asi nebylo rozumné, kdyby si majitel stavební firmy zakoupil pět humanoidních robotů, dovezl je dodávkou na staveniště a dal jim výkresy se slovy „Tak mi ten barák chlapi postavte, máte na to měsíc“.
Ti, kteří začali AI tímto ne úplně ideálním způsobem používat, začínají zjišťovat, že to úplně skvělé řešení není – místy roubovaný, špatně srozumitelný text, problém s terminologií a různé skryté „špeky“. Tak nastupuje náhradní řešení. Ten AI manuál NĚKDO ve firmě (asistentka nebo třeba nějaký technik) přečte a upraví. Ale ten NĚKDO stojí peníze a ten NĚKDO takovou práci často neudělá profesionálně. Ve výsledku tak náklady na použitelný manuál vyjdou stejně, jako když to zadáte odbornému překladateli, jen to trvá déle a je s tím spousta problémů a nervů.
Překladatelé navíc vycházejí v poslední době klientům vstříc s nabídkou tzv. post-editingu, kdy otevřeně používají AI a účtují si práci za odbornou úpravu – technicky bychom řekli „polotovaru“ – tedy toho výstupu z AI překladače. Výsledná cena je znatelně nižší. Závěr je jasný – pokud potřebujete přeložit nějaký technický manuál (a vlastně jakýkoliv odborný text), obraťte se určitě na odborného překladatele. Vyplatí se to.
