Překladatel může v současné době využívat celou řadu jak offline, tak i online lékařských slovníků. Online slovníky jsou ve srovnání se slovníky offline rychleji a častěji aktualizovány. Lékaři sami, se při překladu medicínských textů zaměřují zejména na interpretaci lékařkých zkratek, které jsou mnohdy a zejména to platí pro české lékaře a český jazyk medicínských textů oborem sám pro sebe.

Slovníky využívané lékaři při překladu

Mezi nejlepší překladatelské např. česko-anglické slovníky patří Velký česko-anglický slovník (Langsoft), dále jsou k dispozici anglické Merriam Webster, Oxford Concise Medical Dictionary, Merriam Webster´s Medical Dictionary, Dorland Medical Dictionary, český Velký lékařský slovník, a řada dalších, především z oborů biochemie, biofyziky, a dalších preklinických oborů. Výborné pomůcky jsou rovněž Wikipedie (ve všech jazykových mutacích, jsou-li k dispozici), Google a Google Scholar (překladatel, profesionál nebo odborník v daném oboru – lékař) je často nucen přece jen složitě a především dlouho vyhledávat a číst i řadu sekundárních podkladů (například jde-li o specifikaci typu ultrazvukového přístroje).

Překládá lékař s praxí

Uveďme příklad přímo z praxe: neodborník, který má s překlady lékařských textů i mnohaleté a bohaté zkušenosti, může být konfrontován například s takovou situací: v textu je uvedeno „šíjové projasnění (NT)“ a o pár řádků níže „intrakraniální transluence“. Překladatel tuší, že v podstatě jde významově o jednu a tu samou záležitost, přesto však je nucen konzultovat, vyhledávat, až zjistí, jde o rozdílný popis téhož nálezu. Navíc s překlepem v originálním českém textu. Překladatel zjistí, že jde o intrakraniální translucenci (německy „intrakranielle Transluzenz“, anglicky „nuchal translucency“, tedy nuchální translucence – NT). Zkušený neodborník je nucen věnovat velmi mnoho času právě těmto konzultacím, vyhledávání, čtení sekundárních informací, atd.

Trpělivá práce lékaře

S výše uvedeným příkladem souvisí další zásadní problém překladatele: čas. Překladatelé jsou – nejen v případě medicínských textů – konfrontováni s tím, že v podstatě každý překlad má být hotov do určitého termínu. Bohužel – a to se také netýká jen lékařských textů – překladatel zjistí až teprve v průběhu samotné překladatelské práce, že text obsahuje celou řadu termínů, které vyžadují výše zmíněné vyhledávání, ověřování, apod. Stojí to nesmírnou spoustu času a trpělivosti. Je to vlastně nikdy nekončící proces dalšího vzdělávání, které překladatele obohatí duševně. Právě tato stránka překladatelské práce zůstává laikům skryta. Překládání je pro překladatele nejen prací, ale také koníčkem. Mezi lékaři se vyskytuje nejvyšší procento zapálených odborníků pro dobro věci, kdy lékař zpravidla prolíná svou klinickou praxi s vypracováním překladů z oblasti medicíny. ZPĚT NA ZAČÁTEK ČLÁNKU.